Ferdinand Petrš - Španělský Pyrenej GR11

Už od doby, kdy jsem se jako malý kluk díval s babičkou na německé televizi na španělskou telenovelu „Vítr z Pyrenejí“, jsem měl v sobě touhu se do těchto hor podívat. Tato touha se mi vyplnila letos v září, kdy jsme se s přáteli rozhodli, že náš další výlet do hor povede právě do této části Španělska. Projít celou GR11 od oceánu k moři je sen nejednoho horala, ale bohužel z časových důvodů, jsme museli náš úsek zredukovat jen na 10 dní, ale za to jsme si naordinovali nejtěžší a nejexponovanější část celého treku.

           

Dálková trasa GR11 nevede rovně přes hřeben, ale vesele se kroutí, stoupá a klesá, takže každodenní etapa většinou začíná a končí v údolí pod horami buď v horském refugiu nebo ve stanu. Údolí se přejde nespočet a je krásné sledovat rozmanitost přírody, protože každé je úplně jiné. Výškovým metrům se po pár dnech horal už jen směje a pokud denně nenašlape minimálně 1000 výškových metrů nahoru a neseběhne 1000 m dolů nemůže mít tu noc klidné spaní! Tento výškový rozdíl sebou přináší i teplotní skoky, kdy dole v údolí je na sluníčku teplo a dusno a nahoře na sluníčku fouká a je zima. Na tyto teplotní rozdíly jsem byl připravený díky merino oblečení, které jsem měl s sebou. Konkrétně mými parťáky do nepohody byli merino rolák MW NRZ, mikina TOREZ MERINO a Merino nákrčník MW TUBE.

           

I když měla první vrstva merino rolák dlouhé rukávy, osvědčila se, protože na holých úsecích na prudkém slunci chránila kůži před spálením. Druhá vrstva mikina Torez byla vždy připnuta nahoře na batohu a sahal jsem po ní vždy, kdy jsme měli pauzu na svačinu nebo když přišly poryvy větru na hřebenu a potřeboval jsem zůstat v tepelném komfortu. Merino nákrčník byl snad jediným kusem oblečení, který jsem za celou dobu krom praní v horských řekách nesundal z těla. Díky svému všestrannému použití mi byl stále na blízku. U všeho merino oblečení jsem velice ocenil odvádění potu při stoupání nahoru a rychlost s jakou uschnulo při vyprání.

             

Každý horal po očku sleduje, jaké oblečení nosí ostatní lidé na horách a v zahraničí to platí dvojnásob. Rád sleduji, jaké značky jsou kde oblíbené a vždy mě překvapí nějaká nová o které jsem ani nevěděl. Ve Skandinávii jsem objevil spoustu místních firem a ve Španělsku obdobně. O to víc mě pak potěší, když se můžu o oblečení pobavit s místními a když se mě ptají na značku Progress. Můžu hrdě prohlásit, že je to česká značka a jsem rád, že jim můžu jejich produkty přiblížit a doporučit.

             

Abych závěrem shrnul náš výlet. Během 10 dnů v horách jsme měli 200 km v nohách vydupali na těžko 10 km nahoru a seběhli 10 km dolu. Největším pomocníkem na těžkých trecích je, když se může člověk spolehnout na funkční oblečení a může se plně soustředit na krásné výhledy a zážitky o kterých to celé je! Už se těším na další!!
#nospainnogain

Ferdinand Petrš