Tak si to představte. Je léto, horké dny se předhání v teplotních rekordech. A zatímco lidé se koupou ve vlastním potu, já se vykoupu v sedmistupňové vodě a zažiju parádní podchlazení. Jak? No, kromě toho, že zpětně to i mně přijde absurdní, vám mohu poskytnout návod ve třech krocích!
Bod číslo 1. Zhubněte 5 kg. Ano, jelikož dovolená ve Francii byla fyzicky velmi náročná, a ještě ke všemu jsem začala běhat, na váze se to odrazilo. A bohužel můj dokonale sedící suchý oblek se stal méně dokonale sedícím. Na břiše se mi vytvořila kapsa, pro kterou by zabíjel nejeden klokan a krční manžeta byla všude v prostoru okolo, jen ne na mém krku. Jakožto člověk, který čeká všechno, jen ne úbytek váhy (chápete, pivo a jídlo je prostě láska!), jsem nad tím mávla rukou. A první krok k úspěšnému podchlazení byl na světě!
Bod číslo 2. Ignorujte drobné náznaky, že vám teče do obleku. Pár kapek, které mi stekly po zádech bylo tak zanedbatelné množství, že nestálo za mou pozornost. Chyba!
Bod číslo 3. Ve chvíli, kdy je neštěstí na světě otočte hlavu na buddyho, aby Vám zateklo za krk ještě víc. Tak.
Kombinace těchto tří kroků způsobila, že se mi krční manžeta regulérně odloučila od krku a vznikl prostor cca 3 cm, díky kterému se mi v obleku vytvořil malý bazén z vody, která se pyšnila teplotou 7° C. Na počítači zase zářilo číslo 30 m, takže rychlý výstup na hladinu nepřicházel v úvahu. Buddy rychle pochopil moje vytřeštěné oči a mávání rukama okolo těla a krku, takže mi pohotově odebral nepotřebné stage pro dekompresi a začali jsme stoupat. Po prvních pár minutách mi zmodraly rty a přestala jsem cítit prsty, bohužel výstup se nedal o moc uspíšit. Několik metrů od hladiny se teplota sice zvýšila, ale moje tělo se třáslo tak, že jsem připomínala spíš někoho, kdo strčil vidličku do zásuvky než potápěče po ponoru. Vylezli jsme na břeh, kde jsem vylila sucháč a shledala, že kraťasy a tričko mi v zahřátí moc nepomohou. Kolemjdoucí lidé v plavkách mi věnovali pohled, kterým jasně říkali, že bych si měla sehnat dobrého psychiatra, když se polonahá balím do deky ve 30°C. No, možná...
Na celé situaci bylo pozitivní, že jsem konečně otestovala Merino a Coffee termoprádlo od PROGRESS v té nejextrémnější situaci. Něco podobného se mi stalo před rokem v téměř totožných podmínkách, pouze s termoprádlem jiné značky a při výstupu jsem v důsledku hypotermie ztratila vědomí. Nyní jsem se udržela vzhůru až na hladinu. Tričko jsem měla z Merino kolekce, zatímco kalhoty Coffee, takže jsem mohla porovnat i rozdíl mezi těmito dvěma kusy. Co se týče tepelného komfortu, jednoznačně vítězí Merino. Nicméně Coffee se více osvědčilo na hladině, když jsem se snažila zahřát. Šlo velmi snadno natáhnout na mokrou pokožku (oproti Merino) a během chvíle jsem pocítila větší tepelný komfort. Rychlost byla v této chvíli zásadní. Oba druhy termoprádla navíc po ponoru uschly v řádu několika desítek minut!
Celou nepříjemnost jsem přežila bez následků a zpětně jsme se tomu zasmáli, hypotermie je však velmi nebezpečný stav a hrozba pro každého (nejen) potápěče. Takže tento návod rozhodně nedoporučuji zkoušet, vyzkoušela jsem ho za Vás! :-)
Co je hypotermie?
Hypotermie je celkový stav podchlazení, kdy tělesná teplota klesne pod úroveň potřebnou pro normálně fungující metabolismus. Při potápění tento stav vznikne opravdu velmi snadno a není vhodné jej jakkoliv podceňovat. Důležité je stav včas rozpoznat, informovat parťáky a okamžitě ukončit ponor. Při výstupu je zásadní nepřestat se pohybovat a komunikovat s týmem. Prevence podchlazení je především kvalitní vybavení, které dobře sedí, kvalitní podoblek i termoprádlo a pečlivé plánování ponoru, kde se počítá s každou možností. Nicméně tato situace se může stát každému z nás.